Tréninkové psychotesty
pro uchazeče k policii a dalším
bezpečnostním sborům

Jak testovat

ePsychotesty.cz

O psychotestech k policii a dalším bezpečnostním sborům

Služba u Policie ČR, Městské policie, Vězeňské služby, celníků a dalších bezpečnostních sborů obecně, patří mezi ty náročnější zaměstnání, a proto i výběr vhodných kandidátů je mnohem složitějším procesem, než je tomu v civilní sféře běžné. Pomineme-li, že vyjma psychologického vyšetření přijímací řízení samotné zahrnuje zkoušku fyzické zdatnosti, podrobnou zdravotní prohlídku a prověrku bezúhonnosti, tak právě náročné psychotesty (především jejich výkonová část) bývají velmi často velkou překážkou pro většinu uchazečů, a to nejen proto, že jejich absolvování trvá cca. až 8 hodin, ale také proto, že jsou psychicky velmi náročné a vyčerpávající. Psychologické vyšetření k bezpečnostním sborům je vždy rozděleno do tří jednotlivých částí: výkonové, osobnostní a závěrečného pohovoru s psychologem.

1. Část výkonová

Tato část psychotestů se pro Policii ČR, Městskou policii, Vězeňskou službu, celníky a ostatní bezpečnostní sbory i Armádu ČR nijak téměř neliší. Všem uchazečům je vždy předložena jedna ze dvou možných variant souboru tzv. výkonových testů, které bývají převážně v tištěné podobě a jejichž výsledky uchazeči v časovém limitu vyplňují do speciálních testových archů. Tyto limity jsou stanoveny v závislosti na složitosti úloh, které jednotlivé testy obsahují a ačkoliv je tato část psychotestů časově nejkratší (cca.2,5 až 3 hodiny i s přípravami na jednotlivé testy), je paradoxně nejnáročnější a úspěšně ji nezvládne absolvovat až 70% testovaných uchazečů. Tito uchazeči jsou pak většinou z psychologického vyšetření předčasně vyloučeni a tím se jejich cesta k bezpečnostnímu sboru na dva roky uzamyká.

Souborem výkonových testů je zjištována nejen hodnota inteligenčního kvocientu, tzv. IQ, ale především také kvalita verbální i figurální paměti a v neposlední řadě také schopnost práce pod stresovou zátěží. Bohužel, ne každý uchazeč je schopen takto náročné testovací podmínky úspěšně zvládnout. Existuje ale možnost, jak svoje šance na úspěch velmi výrazně zvýšit, a to především soustavným tréninkem paměti a samozřejmě i opakovaným procvičováním obdobných typů testových otázek, které by soubor výkonových testů mohl obsahovat. Z těchto důvodů jsme se rozhodli vytvořit dvě rozdílné varianty cvičných výkonových testů, abychom uchazečům o přijetí k Policii ČR, Městské policii a dalším bezpečnostním sborům pomohli zmaximalizovat jejich šance na úspěch v přijímacím řízení.

Výkonové psychotesty, předkládané uchazečům obsahují zpravidla vždy následující typy testů:

  1. doplňování vět (20 otázek) - výběr slov, která doplní významový smysl vět,
  2. analogie (20 otázek) - doplňování významových vztahů mezi dvojicemi slov,
  3. zobecňování (20 otázek) - vyhledávání dvojic slov podle nadřazených pojmů,
  4. početní úlohy (20 otázek) - test znalosti základních matematických operací,
  5. číslené řady (20 otázek) - logické doplňování řad aritmetických posloupností,
  6. početní znaménka (20 otázek) - doplňování početních znamének,
  7. výběr obrazců (20 otázek) - skládání částí 2D obrazců do jejich správných tvarů,
  8. úlohy s kostkami (20 otázek) - úlohy pro zjištění 3D prostorové představivosti,
  9. úlohy s maticemi (20 otázek) - doplňování posloupnosti obrázků v 3x3 maticích,
  10. test verbální paměti (20 otázek) - test krátkodobé paměti na slova,
  11. test figurální paměti (10 otázek) - test krátkodobé paměti na 2D obrazce,
  12. všeobecně kódované znalosti (20 otázek) - test všobecných vědomostí.

K výkonové části lze závěrem obecně konstatovat, že každý testovaný uchazeč, který v každém testu (vyjma testů paměti) odpoví alespoň polovinu otázek bezchybně, může mít zpravidla jistotu, že tuto část psychologického vyšetření absolvoval úspěšně. V testech, kterými je zjišťována kapacita verbální i figurální paměti je zapotřebí o cca. 10% vyšší úspěšnosti. Zjednodušeně řečeno, dosáhnete-li v každém z výkonových testů alespoň průměrných výsledků, jaké jsou pro vaší věkovou skupinu obvyklé, je nanejvýš pravděpodobné, že touto výkonovou částí skutečného psychologického vyšetření projdete úspěšně. V případě, že v některém z výkonových testů neuspějete, velmi výrazně se tím sníží vaše šance na úspěšné přijetí, neexistuje totiž možnost "kompenzovat" podprůměrný výsledek nějakého testu nadprůměrným výsledkem v testu jiném!

2. Část osobnostní

Osobnostní část trvá cca. 3 až 4 hodiny a uchazeči ji absolvují až po části výkonové. Během tohoto času jsou uchazečům předkládány různé druhy psychodiagnostických dotazníků, které mohou celkem obsahovat až 1000 otázek. Tyto dotazníky nejsou nijak časově omezeny a většinou se na otázky odpovídá formou "ano / ne" nebo škálově, tzn., že odpověď na otázku vyznačíte například v šesti až deseti bodové stupnici. Dalšími metodami testování je například vytvoření kresby "listnatého stromu", lidských postav (ženy, muže) a pod.. V této části psychotestů se také můžete setkat s testem barev, budete psát vlastní sebehodnocení, krátký motivační dopis nebo životopis. Průběh osobnostní části se již může pro jednotlivé bezpečnostní sbory výrazně lišit, hledají se totiž uchazeči s určitými osobnostními rysy a vlastnostmi, které jsou pro daný typ služby žádoucí. Mezi tyto rysy může patřit například schopnost asertivity, vnímavost a pozornost, schopnost týmové spolupráce aj..

Každý z nás je individuální osobností, která a má jisté vrozené nebo získané schopnosti i vlastnosti, a proto je jen velmi těžké se na osobnostní část psychotestů připravit tak, aby se dal jejich výsledek jakýmkoliv způsobem ovlivnit v uchazečův prospěch. Jednotlivé testy jsou v této části koncipovány tak, aby nepravdivé odpovědi uchazečů dokázaly spolehlivě odhalit. K tomuto účelu byla vyvinuta tzv. "škála lži", za pomoci které pak psycholog velmi rychle a jednoduše zjistí míru pravdivosti odpovědí testovaných subjektů. Osoby jsou zde mimo jiné také testovány například na přítomnost různých psychických poruch (ať již dočasných nebo trvalých) a různých dalších abnormalit psychiky, které by ve své podstatě vylučovaly možnost přijetí takového uchazeče do služebního poměru v tom kterém bezpečnostním sboru.

Existují samozřejmě i ojedinělé případy, kdy nevhodný uchazeč jakýmsi zázračným způsobem dokáže například již výše zmíněnou "škálu lži" obelstít a testováním v osobnostní částí projde. Je ale velmi pravděpodobné, že se ve službě samotné dostane do neočekávané zátěžové situace, kterou nezvládne adekvátně a racionálně vyhodnotit. Konečný výsledek takového "zpackaného" služebního zákroku může mít katastrofální následky nebo v lepším případě vyústí v nespokojenost a tento nový policista, nebo například celník služební poměr raději sám ukončí.

3. Pohovor s psychologem

Závěrečný pohovor s psychologem bezpečnostního sboru je jako poslední část samozřejmě velmi důležitý a podstatný. Během tohoto sezení jsou uchazeči dotazováni například k motivaci a dalším tématům, například i z jejich osobního života. V průběhu pohovoru se velmi často stává, že se psycholog dotazuje na nejasnosti, které vyplynou z předběžných výsledků osobnostních testů a uchazeč pak takové svoje nestandartní odpovědi musí rozumně vysvětlit a obhájit. Uchazeči již bývají po dokončení osobnostní části již velmi unavení a vyčerpaní, takže rada závěrem zní: nic nepodcenit, dobře se před psychologickým vyšetřením vyspat a při pohovoru s psychologem odpovídat s rozmyslem, ukázat, že jste to právě vy, kdo se nejlépe hodí pro službu u policie, nebo jiného bezpečnostního sboru.

Započetím testování vyjadřujete svůj souhlas s podmínkami použití, chcete-li nyní začít cvičné výkonové psychotesty, pro jejich výběr pokračujte zde.